Rudobaroni - Články

RISEN fan web rudobaronky Riki

Mon, 07 Dec 2009 15:10:36 +0100

Riki našla pro svůj starý web o Risenu nový hosting.

Dříve hostovala u obyčejného webgardenu ale nyní má Herní profesionální hosting www.sosgames.cz

Její nový web naleznete na adrese http://risen.sosgames.cz.

Válka meče (připravuje se...)

Mon, 07 Dec 2009 15:00:51 +0100

Jak možná víte, naše skupina chystá nový projekt, konkrétně film a to dabovaný film.
Stručný náhled děje
Na počátku věků byla válka mezi bohy Innosem a Beliarem. Aby toto šílenství zastavil, třetí z nich, Adanos je i sebe zbavil moci, kterou ukryl do jediného meče. Ten spadl na zem a zaryl se hluboko do skal v Kolonii. Po mnoha staletích našel meč kopáč Herek, avšak tomu ho ukradl všemocný Beliárův mág Kroel, který meč po celý svůj život usilovně hledal. Teď dostal to, po čem toužil a nic mu tedy nebrání k ovládnutí moci bohů. Na hradě v Kolonii je hrabě Commodus zcela bezradný. Dole v podhradí záhadně umírají desítky lidí, obyvatelé Kolonie se bojí vyjít ven. Kolem Kroela se shromažďují zástupy revolucionářů, mezi nimiž je i bývalý Commodův přítel Bartoloměj, který teď velí Kroelovým armádám. Šlechtici na hradě nezůstávají nečinní a dávají dohromady odbojové vojsko, do jehož čela se postaví oni samotní. Bitvy odboj prohrává, moc bohů se nedá překonat. Jeden po jednom padají svobodní generálové, až zbyde poslední dvojice velitelů s jejich věrnými vojáky. Karta se obrací až tehdy, když hrabata naleznou způsob, jak moci bohů vzdorovat a jak ji zničit. Vítězství je na dosah.
Toť stručný náhled od našeho vynikajícího scénáristy maxtarona, mimochodem, podle mého námětu .

Již brzy se můžete těšit na trailer.

Tak, tady je trailer, ale bohužel zatím bez dabingu, takže budete vědět prd z příběhu, ale což, aspoň se můžete podívat na pár hejbacích obrázků

Výtvory Riki

Mon, 07 Dec 2009 14:47:02 +0100

Ano každý jistě ví že Risen je hra od tvůrců Gothica a Riki si dovolila udělat menší fanartovou galerii věnovanou jen a jen RISEN.

Web:

Wally:
*všechny Wallpapery jsou dělané na rozlišení 1280*800
Risen - wall 1.
Risen - w.2.
Risen - w. 3.
Risen - w.4.

Sigy:

Galerie sigů:
Galerie první
Ochutnávka:

Galerie druhá
Ochutnávka:

Animované sigy:

Userbary
Galerie userbarů
Ochutnávka:

Avatary
Galerie Risen avatarů č.1
Ochutnávka:

Druhá galerie Risen avatarů
Ochutnávka:

A to stále ještě není vše. Riki vám také představuje zbrusu novou Fan stránku o Risen.
Tu můžete nalézt přímo zde.
Přejeme příjemnou zábavu.

Zbrusu nová - třetí - galerie Avatarů
Ochutnávka:

Userbary,sigy a jiný drobný fanart

Mon, 07 Dec 2009 14:38:17 +0100

Dreamerův userbar:

Nově představujeme...

Krysakovy userbary:

Sigy Rudobaronky Riki:

Dreamerův sig:

Nově představujeme...

Hunterův sig:

Lerakovy sigy:

Krysakovy sigy:

Společný screen

Mon, 07 Dec 2009 14:26:40 +0100

Abychom vám dali ještě o trochu víc nahlédnout do naší skupinky, představujeme vám menší společné foto po jedné z našich mnoha nezřízených pitek. Víno, ženy a zabíjení žoldáků, co víc si přát?
Autorem tohoto projektu je Rudobaron Stancek.

Bohužel screen byl udělán před příchodem několika členů kteří proto na fotce chybí :-( .

Plná kvalita

Útěk bandity

Thu, 24 Sep 2009 15:17:02 +0200

Díl 1.

Díl2.

Díl 3.

Díl 4.

Díl 5.

Naše další weby

Tue, 01 Sep 2009 14:45:24 +0200

Guma_Panuje

Riki

Kontakty na nás

Fri, 28 Aug 2009 11:12:28 +0200

Webmaster:

Guma_Panuje

Email

fajtik8@seznam.cz

ICQ
361984908

Skype
fajtmichal

_____________________________________________________________________

Ostatní rudobaroni :

Dragomir (spisovatel)
E-mail:

david.hajs@seznam.cz

Dragomir píše:Nic jiného nevlastním.

Dreamer (grafik, wall-master, sig-master, webmaster)
ICQ: 444-630-854
Facebook: Erich Olbert
E-mail:

korialis@seznam.cz

Telefon: 736 781 523

Guma_panuje (blogMaster, kreslíř)
ICQ: 361-984-908
Facebook: Fajt Michal
Skype: fajtmichal
E-mail:

fajtik8@seznam.cz

Hunter (avatar-master, komiksák, grafik, čestný spamer)
ICQ: 463-787-337
Facebook: Tomáš Tošovský

E-mail:

Tosovak@seznam.cz

Hunter píše:Jednou za čas už chodím na ICQ viditelně.

Jarvis (moderátor, komiksák, grafik, bezedná studnice námětů)
ICQ: 593-592-559

Kofi (moderátor, mluvčí, spisovatel, "Edward")
ICQ: 251-659-261

Kofi píše:Na icq jsem permanentně, ale prakticky neustále neviditelnej (všichni členové Rudobaronů jsou samozřejmě ve Visible listu). A přestože se může stát, že u pc zrovna nebudu, na vzkazy v každém případě odpovídám.

Kristi36 (spisovatelka, bojovnice za práva ovcí)
ICQ: 452-463-068
Facebook: Kristína Jendruchová

Krysak (grafik, wall-master, básník)
ICQ: 567-725-634
E-mail:

opatril.vaclav@seznam.cz

Krysak píše:Moc často na ajsku nejsem, takže radši pište na mejl...

Lerak (grafik)
ICQ: 469-304-144
E-mail:

Lerak23@seznam.cz

Pivl (tvůrce RP her, grafik, wall-master)
ICQ: 494-030-200
E-mail:

s.pavel66@seznam.cz

Rademijas (grafik, komiksák, neúspěšný režisér)
ICQ: 377-449-484
Facebooku: Radek Nováček
E-mail:

rademijas@seznam.cz

Telefon: 728461475

Riki (komiksák, grafička, sig-master, webmaster, kreslířka, průkopnice Risen FanArtu)
ICQ: 426-754-881
E-mail:

gothicinnos@seznam.cz

Rosi007(spisovatel)
Facebook: Daniel Rosipal

Stancek (tvořitel humorného FanArtu, grafik, komiksák)
ICQ: 413-898-708
Facebook: Stanislav Valendin
E-mail:

stancekk@seznam.cz

Vrabčák18 (grafik, komiksák)
ICQ: 566-422-095
E-mail:

vrabcacek9@seznam.cz

Kontakt chybí u těchto Rudobaronů:
Eridor (vůdce skupiny jeho veličenstvo Rudobaron I., komiksák, grafik)

2. Rozhovor s Rudobaronem - Jarvis

Sun, 23 Aug 2009 11:21:54 +0200

2. Rozhovor s Rudobaronem - Jarvis

Kofi
Tak tedy dobrá...

Ahoj, Jarvisi
vítám tě u dalšího rozhovoru s Rudobarony.
Připravený začít?

Jarvis
Zdravím, připravený vždy a na včechno.

Kofi
To bych být tebou při rozhovoru se mnou tak jistě netvrdil, ale dobrá...řekl sis o to.

Jak se dneska máš? Hodiny ukazují čtvrt na deset večer…

Kofi
Jsi si jistý, že ti zbyla nějaká energie na všetečné dotazy?

Jarvis
Unavený a ještě víc unavený po projíždce na kole, ale jinak v poho.
Energie není nikdy dost.

Kofi
To je pravda.
A v tvém případě se není čemu divit. Než se ale začneme bavit o tvých pracech, řekni nám, kdo se skrývá pod přezdívkou Jarvis?

Jarvis
Malý milý přítel.....
No tak vážně, jméno mé jest Lukáš. Jsem ze středních čech, konktrétně z města jak se tam dělaj ty český auta. Je mi 17 a snažím se prolést střední ekonomickou školou. Jinak si rád zahraju tenis, projedu na kole. Moje záliby.....Gothic, holky, Gothic, Gothic

Kofi
Podle věku patříš mezi nejstarší členy Rudobaronů. A jelikož sis tak krásně naběhl, tak se nám pochlub (když už jsi ty holky zmínil) blondýnky nebo černovlásky?

Jarvis
......neupřednostňuju ani jedno, holka může být hezká i když je blondýna nebo černovláska atd. barva vlasů pro mě není rozhodujcí:-)

Kofi
Diplomatický jako vždy. Pojďme tedy k druhému koníčku.
Gothic. Jak ses vůbec k téhle hře dostal?

Jarvis
Bylo to někdy v páté třídě. Dostal jsem "nový" počítač po jednom známým z rodiny a na ploše byla ikonka s G tak jsem to spustil a......objevil jsem skvělou hru, která se mi zalíbila a dodnes je moji nejoblíbenější hrou.

Kofi
A co nejoblíbenější díl? Zůstal jsi věrný jedničce, kterou jsi hrál jako první nebo tě druhý díl učaroval víc?

Jarvis
Pro mě je nejlepší jednička. Zřejmě proto, že jsme do té doby nehrál žádnou pořádnou hru, prostě to bylo poprvé co jsem měl možnost hrát něco tak velikého. Všechno jsem si vychutnával, každý detail, úkol a celou tu skvělou atmosféru. Dvojka byla taky skělá, ale jedničce se to nevyrovná. Ale Noc Havrana mi zase připoměla starý časy z G1, takže datadisk NotR je taky skvělý.

Kofi
Co další díly? Trojku vzala většina fanoušků prvních dvou dílů dost vlažně. Datadisk ukázal čeho všeho je JoWood schopen a už se pomalu blíží vydání také "čtvrtého" dílu. Jaký máš vlastně ty názor na Arcanii: A Gothic tale?

Jarvis
Na trojku jsem se strašně moc těšil, dokonce jsem si ji i předobjednal a když jsem ji poprvé spustil, byl jsem překvapen. Bylo mi jasné, že starý Gothic je pryč a už se asi nikdy nevrátí. Ale nakonec jsem se s tím smířil a dost mě bavila. Ale ta optimalizace nebo spíš neoptimalizace, no prostě se to dost sekalo, ale i tak to je dobrá hra. Boužel nedávno jsem si koupil datadisk FG a řekl bych, že tady opravdu JoWood ukázal, že je schopen všeho, no k datadisku se nebudu radši ani vyjadřovat.
Těším se víc na Risen než na G4, asi jako většina fanoušků, ale i tak si Arcanii rád zahraju. To že to nebude ten starý Gothic je už jasné, ale i tak to může být dobrá hra, ale určitě si ji nebudu kupovat, takovou radost JoWood neudělám.

Kofi
To máme podobný názor.

Pojďme ale k o něco málo zajímavějším věcem, než jsou fantastické kaluže a jejich vysychání.
Už jsi nakousl, že energie není nikdy dost. V tvém případě je skoro zázrak, že ti nějaká zbývá. Jsi člen Rudobaronů, moderátor a šéf Žoldáků, na krku máš ještě nějaké další projekty mimo skupiny.
Jak to všechno můžeš stíhat?

Jarvis
Tož to je dobrá otázka, sám nevím. Prostě mě to baví a mám čas a chuť se tomu věnovat. Horší to bude až začne škola, to budu muset pár věcí omezit.

Kofi
Nemůžu se nezeptat. Co půjde na druhou kolej?

Jarvis
Protože nechci uškodit ani Rudobaronům ani Žoldákům, tak nejspíš moje vlastní projekty.

Kofi
Máš jedinečnou příležitost nám je přiblížit.
Začněme z kraje...
Na foru visí mezi novými komiksy tvé dílko s názvem Knights of the Temple a dle mého názoru by byl zázrak, aby se rytíři nedostali na web.
Přibliž nám trochu vznik tohoto skvělého počinu.

Jarvis
KotT vznikl prakticky ze dne na den a o to jsem víc překvapený že se to ostatním tolik líbí. Chtěl jsem udělat krátký komiks, ale přesto tomu dát příběh a nakonec se to povedlo, jen lituju těch pár chyb co jsem tam udělal. Třeba se někdy rozhodnu udělat pokračování.
Ale myslím že mám na to vymyslet mnohem lepší příběh než tento.

Kofi
To ukáže až čas, osobně o tom nepochybuju.

Tím lepším může být už třeba remake tvého úplně prvního díla (KotT je ve skutečnosti už druhým komiksem z tvé dílny). Pamětníci na foru si určitě vzpomenou na komiks nazvaný Soudný den. Ačkoliv je příprava tohoto komiksu přísně tajná, řekni nám o něm něco.

Kofi
Proč ses vlastně vůbec rozhodl poměrně kladně hodnocený komiks od základů předělat?

Jarvis
Měl jsme k tomu víc důvodů, hlavní byl asi ten, že se příběh začal ubírat tam kam jsem nechtěl a začal jsme se v tom zamotávat, u remaku se to nestane, protože jsem požádal o pomoc tebe (Kofiho) který se mnou dělá na scénáři. Jinak je to normální komiks jako každý jiný, ale nejvíce se můžete těšit na příběh, který jsem promýšlel hodně dlouho a bude to pravděpodobně to nejlepší na SD.

Kofi
To ale ani zdaleka není jediný komiks, jehož přípravy se ti honí v hlavě. Na řadu možná v budoucnu přijde také horor, další série SD, která se bude vracet až k samotným začátkům celého příběhu a to není zdaleka vše. Kde vůbec bereš inspiraci na náměty?

Jarvis
Ano mám námět na jeden horor, který má potenciál být jetě lepší než SD, ale jestli ho někdy udělám, tak to nevím, nechci si toho brát moc, abych to pak nemusel zbytečně ukončit, to by byla škoda. Myslím, že můžu prozradit, že Soudný den bude mít tři řady

Jarvis
ale možná budou ještě další série, které ukážou počátek všeho, ale to už bych zabíhal moc do detailů. Pak mám nápady na spousty dalších komiksů, na jednom teď zrovna děláme jako skupina (Rudobaroni). Myslím, že to bude taky skvělý komiks a jako vždy když dělám komiks, bude kladen důraz na příběh.
Kde beru inspiraci....já ani nevím, hodně mě baví vymýšlet různé příběhy...nápady přicházejí a odcházejí, jde jen o to je dobře zkombinovat a zakomponovat.

Kofi
S tím se nedá než souhlasit.

Pojďme tedy od komiksů. A to rovnou ke skupinám. Než ale začneme pěkně rýt do tvé žoldácké příslušnosti...pojďme trochu víc do minulosti.
Pojďme až na ledový sever, kde na zasněžených útesech dávají smečky polárních vlků dobrou noc. Do Nordmaru.

Kofi
Takhle kdysi kvalitní skupina už byla zrušena. Nicméně ne jejím zakladatelem, Lordem Smougem, ale tebou. Pověz nám o tvém vedení Nordmaru a jeho zániku něco víc.

Jak ses vůbec do Nordmaru, potažmo jejího vedení dostal?

Jarvis
Jsem na foru od ledna 09 a chvíli jsem se potuloval sám a nakonec jsem se chtěl přidat ke skupině. Nevím přesně kdy to bylo, ale v tu dobu byla nejaktivnější skupina Nordmařané, tak jsem to zkusil a oni mě přijali. Boužel to s ní nedopadlo dobře.
Asi po měsíci byla skupina pořád neaktivní a Lord Smoug nikde. Požádal jsem tedy Milhause, jestli bych nemohl být moderátor a pokusit se dát dohormady tuto skvělou skupinu, boužel se to nepovedlo a nakonec jsem se rozhodl ji zrušit. Na zrušení skupiny se shodli všichni členové. A pak se mě Lerak zeptal jestli se nechci stát Rudobaronem a trochu pomoc....

Jarvis
a tak jsem se přidal k Rudobaronům.

Kofi
Nicméně u jednoho členství nakonec neskončilo. S JENIKem jste založili skupinu další a pojmenovali jí Žoldáci. Zde jsi opět na postu nejvyšším. O nich ale později.

Nedávno jsi prohlásil, že se cítíš na 51% Žoldákem a na 49% Rudobaronem. Docela silná slova. Čímpak jsme ztratili to jedno procento? Jak se ti vlastně u Rudobaronů líbí a jaký máš na skupinu jako celek názor?

Kofi
Přece jen od Žoldáků se značně liší, ať už svými cíly nebo samotným počtem členů.

Jarvis
To jedno procento navíc je proto, že u Žoldáků jsem moderátor a mám tam trochu víc práce než u Rudobaronů, i když ostatní členové odvádějí skvělou práci hlavně JENIK. Rudobaroni jsou skvělá skupina a jsou v ní skvělý lidi, takže se mi u Rudobaronů líbí. Momentálně je to taky nejaktivnější skupina, která se postarala o to aby fanart úplně nezmizel, což by byla škoda.
Žoldáci se soustřědí hlavně na tvorbu komiksů a taky chceme pomoc s prací pro web.

Kofi
To je nepochybně záslužná činnost.

Další zajímavostí je...ehm...jistá nevraživost mezi jistými členy Žoldáků a Rudobaronů. Taková menší válka.
Ty ovšem bojuješ za oba tábory a někdy to vypadá, že bys byl schopný se navážet do jedné a hned na to si sám sobě odseknout. Někteří se bojí, aby to tvá "rozdvojená osobnost" vůbec ustála.

Jarvis
Válka.....naštěstí by se to zatím dalo přirovnat jen ke studené válce

Jarvis
jak už jsi řekl, bojuju za oba tábory a nechávám tomu otevřený průběh nakonec stejně vyhrajou Žoldáci.....ehm řekl jsem Žoldáci....chtěl jsem říct Rudobaroni, sakra už v tom mám zmatek

Kofi
Nedráždi kobru bosou nohou...

Myslím, že ti dám poslední šanci vše napravit a zlepšit si trochu reputaci, kterou ti zkazila ta banda "kam prachy, tam já" Žoldáků. Co bys popřál všem Rudobaronům do budoucna? (Ano, teď si dej sakra záležet...)

Jarvis
nedráždit nohu bosou kobrou.........No doufám že se nerozpadnou a jejich(naše) uroveň děl i členů bude stále stoupat. Řekl bych že Rudobaroni mají velký potencál stát se nejlepší skupinou, protože se tam sešlo spousta skvělých lidí a já se budu snažit jim co nejvíce pomoct.....a pamatujte, všechna provokace mezi Žoldáky a Rudobarony je jen sranda.....možná

Kofi
A...?

ano...
přesně tak...

A, že Rudobaroni tu válku stejně nakonec vyhrajou, to jsme chtěli slyšet!
Díky moc za vyčerpávající rozhovor, Jarvisi! Měj se a u dalších společných projektů naviděnou.

Jarvis
Tenhle rozhovor mi vzal i tu zbývají sílu co jsme měl X-)

Jarvis
a Žoldáci stejně vyhrajou

Kofi
No, já myslim, že hůř ses rozloučit už nemohl. (Kdybych to věděl, tak ti za to ani nepoděkuju )

Konec v 23:33:46

1. Rozhovor s Rudobaronem - Hunter

Sun, 23 Aug 2009 10:47:49 +0200

1. Rozhovor s Rudobaronem - Hunter

Kofi
Ahoj, Huntere
vítám tě u úplně prvního rozhovoru v rámci představení členů Rudobaronů.
Jsi připravený na sondu do duše?

Hunter
možná

Kofi
To neznělo příliš odvážně, ale neboj, právo na jeden telefonát ti možná zůstane.

Než začneme, pověz nám něco o sobě. Kolik ti je, co děláš za školu, jakou posloucháš muziku a podobně.

Hunter
No tak já se jmenuju Tomáš, je mi 15 (nevypadá to tak). Pujdu na SOU do Novýho města na obor cukrář. Poslouchám hip hop, techno, disko, metal a punk rock. Mezi mé zájmy patří PC, ATI a AMD rechnologie, texturování do San Andreas(ale s tím jsem skončil nikde moji tvorbu nenajdete), holky, kámoši a kámošky, auta, vaření a samozřejmě zábava a tvorba fanartu

Kofi
Co se týče muziky, tak docela úctyhodný rozsah.
Pojďme se ale zaměřit na to poslední, co jsi zmiňoval. Na FanArt.

Asi nikoho nepřekvapí, když řeknu, že jsi v současnosti jednoznačně nejaktivnější člen Rudobaronů. Nicméně zajímavostí je, že takhle pracuješ už od začátku skupiny. Byl jsi totiž jedním ze zakládajících členů. Jak vůbec Rudobaroni vznikali? A jak ses ke všemu dostal ty?

Hunter
No tak skupina byl můj a Lerakův nápad takže já jsem vlastně se skupinou od začátku. Po tom co jsme se dohodli jsme začali hledat členy pak se mě Lerak zeptal kdo bude moderátor nakonec se dohodlo že se zeptáme Eridora. Po tom co jsme sehnali dost členů jsme požádali o založení Milhaus říkal že to nemá nějak cennu zakládat ale nakonec nám to povolil no a tak jsme tady .

Kofi
Slyšel jsem dokonce, žes to byl ty, kdo Milhause ukecával tak dlouho, dokud to nevzdal, je to pravda?

Hunter
No je pravda že jsem ho ukecával . Ale ukecal ho Eridor řek mu ať nás z dobré vůle založí. Takže takhle nějak to bylo.

Kofi
No, rozhodně udělal dobře. Těžko by se teď našel někdo, kdo by neznal tvé galerie avatarů. Mimochodem těch je už 280, když nepočítáme ty vytvořené bokem na zakázku. Máš hodně zakázek?

Hunter
teď nemám žádnou.

Kofi
Určitě to nebude trvat dlouho a nějaká přijde.
Když se podíváme na tvé další výtvory. Všimneme si dvou komiksů. Jeden je ve Výstavním sále Rudobaronů a ten další je tvůj soukromý projekt. Snad jsem na nic nezapomněl. O čem ty komiksy vlastně jsou? Mohl bys nám je ve zkratce popsat?

Hunter
No tak ten první to byl spíš takový pokus na kterým jsem se učil za pomoci Dichta a Eridora jak se dělá komix. Ale nějak se to zalíbilo. Víc nebudu prozrazovat . Druhý komix je hlavně o 3 necromantech. Kenudzovi a dvou bratrech jenž jeden je vyvolený Adanose. A opět více neřeknu.

Kofi
Pán je tajnůstkář. No, dobrá.
Když si vedle sebe postavíš ty komiksy a avatary. Na který dílo jsi nejvíc hrdý?

Hunter
Na obě stejně

Kofi
Rozveď to trochu, přece jen jde o úplně odlišný projekty. A co si budeme povídat, avatary mají přece jen o malinko větší úspěch.
Vážně nemáš žádného favorita?

Hunter
No tak já nevím ale asi ty avatary vidím že lidem se prostě líbí tak se jich snažím vyrobit co nejvíce.

Kofi
To je rozhodně záslužná činnost. Jak ti trvá dlouho výroba avataru? Pokud to není výrobní tajemství. A nedocházejí ti malinko už nápady? Přece jen jsi už obsáhl v galeriích všechny díly.

Hunter
Ano nápadů už moc nemám. A výroba avataru je krátká jeden se dá vyrobyt do dvou minut. Nascreenuju postavu ořežu zmenším tak aby to mělo velikost v rozměrech maximálně 125x125. Větší na fórum nejde. Pak dám gama korekci na 1.60 oživím barvy dám víc světla a rámeček.

Hunter
Avatary teď možná budou i z módu the Begrehung.

Kofi
Takže přece jen chystáš nějaké novinky, to je skvělá zpráva.

Nicméně Hunter má i svojí temnou stránku, že? Někdy je upovídaný víc, než by bylo zdrávo. A to hlavně na místech, kde by neměl.
Nevadí ti, že takové (když už ne přímo pověst) to podvědomí o tom, že jsi tak...ehm trochu...spamer kazí reputaci?

Hunter
Vadí

Kofi
A přesto se neudržíš. Dokonce jsi dostal i nějaký ten jednodenní ban. I když tam se jednalo o domluvenou "spam párty". O co vlastně šlo?

Hunter
Původně šlo o překonání rekordu návštěvnosti na tomto fóru ale lidi včetně mně se nechali unést a už se v topicu spamovalo.

Kofi
Tehdy padl možná jiný rekord. V počtu krátkodobě zabanovaných.

Hunter
Ano to padl. Pak jsme většina naších slavných zabanovaných vykacecávali na ICQ

Kofi
Jak se říká: "Show must go on".
Co na to moderátoři? Přidali k banu také nějakou peprnější zprávu? Jaký máš vůbec vztah k místním modům. Máš mezi tou skupinou "zlounů", (jako třeba Charlie ), také oblíbence? Nebo jsou to ve skutečnosti jen hodné ovečky v rouše vlčím?

Hunter
No nepřidali oni tam dva moderátoři spamovali taky . No já beru módy a adminy jako normální uživatele s více možnostmi. Nejvíc si rozumím s Gregem to je takovej rádce.

Kofi
A co obyčejní smrtelníci? Máš nějaké další oblíbence z řad prostých uživatelů?

Hunter
je jich mnoho to bych tu byl do zejtra .

Kofi
Tolik času nejspíš nemáme.
Díky moc za rozhovor a ať se i nadále daří!

Hunter
díky moc

Rosi007

Sat, 22 Aug 2009 07:46:25 +0200

"Y´berion"

zobrazit v plné velikosti

_______________________________________________________________________________________________________________________________

"The sleeper´s temple"

zobrazit v plné velikosti

Pivl

Fri, 21 Aug 2009 08:50:54 +0200

Přístavní město

zobrazit v plné velikosti

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Záhadný strom

zobrazit v plné velikosti

Pravidla Rudobaronů

Tue, 04 Aug 2009 14:38:31 +0200

1.
Všechna díla budou nejdříve zveřejněna ve skryté sekci.
Po schválení se přesunou do Výstavního sálu. Minimální délka/počet dílů se bude řídit podle stejných pravidel jako ostatní FanArt na foru.

Díla, která se ve skryté sekci zveřejní jen, abyste se ujistili, že váš výtvor je dobrý/na čem zapracovat atd. budou mít životnost 7 dní. Pak budou smazána, aby nezabírala místo. Hotové dílo znovu zveřejníte nejdřív ve skryté sekci.
Toto platí pouze pro Komiksy a Povídky, které budou mít každý své topicy.

2.
Neschválená díla a díla s nefungujícím odkazem budou bez milosti mazána.

3.
Každý váš výtvor musí mít název, podle kterého poznáme, o co se jedná. Když budete chtít zveřejnit povídku, tak bude název topicu vypadat následovně: Povídka: Název povídky
Když komiks tak: Komiks: Název komiksu
Atd.
Pokud chcete zveřejnit Wallpaper nebo třeba Userbar, čiňte tak v příslušném topicu. I zde platí, že by bylo dobré, kdyby jste svůj výtvor pojmenovali. Druh FanArtu tentokrát do názvu psát nemusíte, protože ten je jasný z názvu topicu.
Prosím autory všech takových děl, aby si názvy opravili.

4.
Pokud chcete upozornit na svůj výtvor ve Výstavním sále také ve FanArtové sekci, tak napište mě, Kofimu, a já se o vše už postarám.

5.
Spam je povolený pouze a jen v Hospodě. I zde se ale prosím vyvarujte nějakému bezhlavému spamování. Všechno má své meze.

6.
Každý člen může vytvořit topic ohledně přijetí dalšího člena, pokud vidí, že byla řádně podána přihláška. Co musí obsahovat přihláška je hned v prvním topicu Kasáren.
Topic pro přijetí by měl mít alespoň nějaký tvar. Z názvu by mělo jít poznat o co se jedná. Jméno samotného uchazeče nestačí, napište do názvu třeba ještě "Přijetí Jardy" nebo "Přihláška Jardy" apod.
V topicu by také měla být anketa. Obyčejná otázka a obyčejné odpovědi ano/ne.

7.
Pokud kohokoliv z Vás napadne nějaký návrh na skupinovou práci, do které byste se chtěli pustit, tak vytvořte topic ve skryté sekci. Automaticky se tak stávate vedoucím projektu. To znamená, že děláte nábor, vybíráte si ostatní členy, rozdělujete funkce atd. O vedení se můžete s někým podělit (klidně i s více lidmi), ale nemůžete se ho vzdát.

8.
Přísný zákaz kopírování jiných děl. Všechna zveřejněná díla na Gothicz.net podléhají autorským právům. Včetně vašich vlastních děl. Proto je nemyslitelné, aby dokázelo ke kopírování, aniž by o tom autor originálu věděl. Teoreticky je možné díla parodovat, ale i na to se raději zeptejte autora díla, která parodovat chcete. Jakékoliv další šíření nebo upravování zveřejněných děl jiných autorů je možné pouze s jejich souhlasem.
Přisvojování nepřichází v úvahu už vůbec. Sami jste mohli vidět PetrasFa. Za něco takového by následoval okamžitý vyhazov.

Kníha návštěv

Tue, 04 Aug 2009 12:59:52 +0200

Torlofův život (díl 8.)

Tue, 04 Aug 2009 11:00:58 +0200

Torlofův život

Už bylo odpoledne. Několik překupníků jsem viděl rybařit, zbytek byl zalezlý v pokojích. V lodním koši seděl Gorn a jednou rukou kormidloval Egil. Chtěl jsem opatrně vyjít po schodech na kormidelní můstek, když tu jsem si uvědomil, že kocovina i bolest hlavy jsou pryč. Vesele jsem poskočil a vyrazil po schodech. Najednou jsem zakopl a hodil pořádnou tlamu. "Do prdele!" ulevil jsem si. To se může stát fakt jenom mě. Egil se lekl a pomohl mi na nohy.

"Ty ses včera asi dobře nalil co?!" zasmál se, když ucítil zápach z mých úst.

"Jo," přitakal jsem. Na stolku ležel luk, který měl šíp na dlouhém provázku přivázaný ke kostře. "Co to je?"vyzvídal jsem.

"Lovíme tim racky a podobnou havěť. Sice je to hnusný jídlo, ale my prodáváme jejich peří. Je to jenom taková špetka cukru na bábovce, vydělává to dokonce míň než mudovo tkaní. Zkus to, jestli chceš." Uchopil jsem tedy luk a namířil na jednoho z hejna racků, letících nad námi. Nikdy jsem s lukem moc nelovil, přesněji naposled skoro šest let. Byl poměrně těžký, ale nic, co bych neunesl. "Mimochodem znáš Muda?"zeptal se Egil.

"Jasně," odpovědel jsem zaneprázdněn mířením. Pustil jsem tětivu. Šíp ptáka minul o několik decimetrů. Vytáhl jsem ho a zkusil to znovu. Tentokrát jsem byl neúspěšný jen o pár centimetrů. To už se však celý hejno poplašilo a rozlítlo se na všechny strany. Naštvanej jsem udeřil pěstí do zábradlí. Trochu jsem to ale přepísk, ruka mi pěkně natekla.

"Nech toho, je to jen na krácení dlouhý chvíle, ne na obživu," opomenul mě Egil, načež zavolal na Gorna. Ten ke mě přišel a já mu podal luk. Se zamhouřeným okem zamířil na jedince, letícího odděleně od ostatních. Vystřelil. Pták spadl do vln a Gorn stahoval provázek. Když byla kořist konečně na palubě, podal mi jí se slovy: "Zkus z něj to peří dostat. Pak ho odnes do skladu do toho koženýho pytle, je tam jenom jeden. Samozřejmě to peří..."

Chňapl jsem to a odešel do kajuty. Peří jsem otrhával asi pět minut a potom jsem se vydal do skladu. Byla to ta samá místnost, kde Egil přišel o ruku. Na zdi byla ještě krev. Na zemi leželo několik pytlů, ale všechny, až na jeden byli pláťené. Ten zbývající byl vyroben z čisté vlčí kůže. Na první pohled mě dost překvapil svojí velikostí. Myslel jsem, že půjde o půlmetrový vak, ale ve skutečnosti mohl měřit aspoň čtyři metry na délku a skoro metr v průměru. Otevřel jsem ho. Byl plnej bílýho peří a ta moje hrstka se tam ztratila jako jehla v kupce sena. Taková hromada, a je to jen zrnko cukru na bábovce," pomyslel jsem si a zavázal pytel lanem. I kdyby měly stínový šelmy místo ochlupení peří, dvacet by jich nevydalo takovou hromadu. Napadlo mě vyrobit si terč a během plavby se naučit lukostřelbě. Zašel jsem za Egilem.

"Proč vyrobit? Máme jich tu plno. Zajdi si do pokoje pro luk a požádej Gorna, je v tom z nás nejlepší,"řekl.

Torlofův život (díl 7.)

Tue, 04 Aug 2009 10:59:33 +0200

Torlofův život

Zasmál jsem se tomu představení a šel jsem posnídat. Na chodbě jsem potkal Egila, jak jde rozespalý na palubu. Pozdravili jsme se a já pokračoval do pokoje. V tom jsem si uvědomil, že nemám žádný jídlo, až na ten starej plesnivej chleba ještě ze Sekobovy farmy. Vyhledal jsem teda Muda při lovu a znovu se pobavil. Ne, že bych toho o rybaření moc věděl, ale tohle byl vrchol. Jednak měl roztrženou síť, a druhak jí schválně spustil jen několik centimetrů pod vodu, aby nic nechytil.

"Je to hrozný, že se musej lovit zvířátka, viď..." smál jsem se. Mud se na mě otočil se slzama v očích.

"Jo, to jo. Až budu velikej, budu pirát. Ale ne jen tak ledajakej, budu znám jako Zabiják rybářů. Podělaj se strachy a daj si na mě pozor," plánoval svou budoucnost. Měl jsem co dělat, abych nevyprskl smíchy. Zrovna jsem bral síť pro sebe, že si chytím pár ryb, když mi na rameno někdo zaklepal. Prudce jsem se otočil a spatřil známou tvář. Vždyť je to přece Gorn, můj nejlepší přítel!

"Co ty tady Torlofe? Poznal jsem tě jako ubohýho sedláka. Teď patříš k nám?"

"Jo, příteli, je to tak. Jak jde práce?"odvětil jsem nadšeně.

"No, měl bys vědět, že je nebezpečná. Egilovi lidi se často pustí do křížku s piráty. Někdy máme s žoldákama co dělat, abysme se ubránili,"řekl. Mojí pozornost upoutal jeho obouruční meč s krásně zdobenou čepelí a hruškou vykládanou rubíny.

"Kdes to vzal?" ptal jsem se udiveně.

"No, piráti nejsou zrovna chudý..."zasmál se a já jeho veselí opětoval.

Pak jsem ho ještě zpravil o mým útěku z farmy a dobrodružství s Trevillem. Společně jsme si zašli do jeho kajuty na pivo a vepřový maso. Byla to pochoutka a jedli jsme snad hodinu, div nám nepraskly břuchy. Forn má krásnej pokoj. Má stejnej stůl jako já, jen se třema židlema, místo dvou. Jeho postel má hebkou matraci z pštrosího peří, dovezeného nejspíš z Jižních ostrovů. Jinak tam asi nic důležitýho nebylo, snad jenom vodní dýmka. Netrvalo dlouho a ochlastali jsme se, jako za starejch časů v divočině. Gorn mi vyprávěl o dobrodružstvích v Myrtaně, jak jednou jejich loď přepadli goblini, jak musel ulovit třicet chňapavců za deset minut a to jen proto, aby ho nějací podivíni uznali za dobrého lovce a pustili do Vlčího klanu. Jakmile se o tom dozvěděl jeho tehdejší vůdce Valor, dal je oba popravit a sežrat svým vlkům. Hodně jsme se nasmáli a i já mu vyprávěl svůj počin v posledních, pro mě nejdelších v životě, pěti letech. Opil jsem se tak, že mě ani nenapadlo jít do svého pokoje, a proto jsem usnul v židli...

Druhého dne mě probudila facka. Dal mi jí Gorn. Jeho rána mi však, v porovnání s obrovskou bolestí hlavy a naprostou kocovinou přišla spíše jako pohlazení. "Co se stalo?" ptal se Gorn, který byl patrně v trochu lepším stavu než já.

"Mě se ptej," odsekl jsem a spadl. Pomohl mi vstát, a polil mě ledovou vodou. To mě trošku probralo. Dal jsem mu přátelskou pěsťovku do ramene a odešel do pokoje. Bolest hlavy se pomalu tišila, ale furt byla nesnesitelná. Znova jsem usnul. Zdál se mi fakt hroznej sen.

Stál jsem před útesem, ze kterého bych spadl asi osm metrů a dopadl do vody. Za mnou se tyčila obrovská modrá stěna, ve který neustále pulsovaly modrý žilky. Přede mnou byl ohnivej mág, soudce a dva vojáci. Mág četl něco ve smyslu, že jsem odsouzen k doživotnímu vězení v trestanecké Kolonii. Vůbec ale neřekl za co. Pak do mě jeden z vojáků strčil a já spadl do jezírka. Doplaval jsem na břeh a spatřil, no ne! Gorn, v modré zbroji s blyštivým pancířem na hrudi a pláty na kožených kalhotách. Už neměl ten krásnej meč, pouze ubohej jednoručák, snad jen ten s názvem Rezavý bastard... Pak jsem se zpocený probudil...

Torlofův život (díl 6.)

Tue, 04 Aug 2009 10:16:25 +0200

Torlofův život

Ráno mě vzbudilo houpání lodi. Vyšel jsem ven a spatřil romantickou krajinu, nebylo vidět nic než moře a kdesi v dáli možná obrysy pevniny, sotva rozeznatelné. Nějaký muž s páskou přes levé oko stál u kormidla. Měl červený oblečení- košili a pláty pobyté kalhoty. Šel jsem za ním. "Kde´s přišel o oko?"zeptal jsem se.

"Jóó, mladej, to bylo už strašně dávno. Naši loď, tenkrát ještě mojí, přepadli piráti. Jeden z nich mě sekl do voka a vod tý doby ho nemám... Pak už jsem stárl a velení přebral můj synovec Egil. Mě žádný rozkazy nedává, dělám si tu co chci. Prostě už jenom umírám v příjemnym prostředí..."rozpovídal se. Měl už šedý vlasy a z pod pásky se táhla dlouhá jizva, která končila na čele a bradě. Mlčky jsem si vylezl do prázdnýho lodního koše a usnul. Podle slunce mohly bejt tak tři hodiny ráno. Pěkně jsem se prospal a když jsem se probudil, seděl vedle mě nějakej malej kluk, snad patnácti letej a hlídkoval. Trochu mi připoměl Tilla, jen se zdál být sympatický a byl o deset let starší.

"Ahoj, já jsem Mud,"pozdravil tenkým hláskem.

"Nazdar,"opětoval jsem jeho slušnost.

"Mám rád zvířátka, pozoruju tady ptáčky. Jsem už velikej, vím, jak se jmenujou. A ty ne! Heč!" vychloubal se. To mě fakt dostalo. Musel bejt asi postiženej, žádná jiná možnost se nenabízela. Furt lepší než Till, pomyslel jsem si.

"Tééda, ty si chytrej," odsekl jsem se snahou, aby to vyznělo co nejupřímějš.

"A ty jsi hlupák!" vysmíval se mi.

"Já vím, a řekneš mi prosím prosím jak se jmenujou ti ptáčci?" hrál jsem si s ním. Najednou slezl na palubu a uchopil luk toho starce s jedním okem, aniž by si toho všimnul. Mud si ho přehodil přes záda a šplhal zpátky ke mě. Když byl nahoře, začal řvát jak na lesy.

"Draci, draci!" Vzal šíp a dost nešikovně jej nasadil na tětivu. Pak vystřelil po rackovi, ale šíp narazil na kostru luku, načež spadl do vody. Mud zaklel, a bouchl lukem o stěžeň tak nešikovně, že tam spadl taky. Stařec se otočil směrem k nám, muselo ho vyrušit klukovo varování před draky. Jakmile spatřil svoji výbavu plavat ve vodě, uchopol lano, ležící na zemi a přivázal jej ke dřevěnému zábradlí. Potom se pomalu spouštěl dolů, až dosáhl na luk a vytáhl ho. Šíp mu byl zřejmě lhostejný, nevzal ho, přestože byl na dosah.

"Mude, kolikrát ti mám říkat, aby sis nehrál se zbraněma?!"rozčiloval se. Chlapec svěsil hlavu a omluvil se. "Promiňte, strýčku."

"A ať už tě nikdy nevidím v lodním koši, víš, jak by tvého otce ranilo, kdybys zemřel?"pokračoval v proslovu.

"Už se to nikdy nestane," ujišťoval ho Mud a slezl na palubu.

"Jo a ještě něco, draci tu nejsou! Pro tebe neexistujou draci! A teď zkus chytat ryby, už jsi na to dost velký," sekýroval hocha dál.

"Ale strýčku! Vždyť jsou to zvířátka!"namítl Mud. Stařec naznačil, že jde pro hůl, a tak chlapec rychle odběhl pro síťku...

Torlofův život (díl 5.)

Tue, 04 Aug 2009 10:14:58 +0200

Torlofův život

Následoval jsem Vatrase až k mohutným dubovým dveřím. Potom se prudce otočil ke mě a začal mluvit... "Patnáct tisíc zlatých by mohlo stačit..."

"Jistě,"odpověděl jsem nadšeně. Patnáct tisíc... to neni špatný.

"Pojď za mnou,"pokynul mi a otevřel dveře jen tak, aby se škvírou protáhl. Já jsem udělal totéž.

Vevnitř mě oslnila žlutavá záře. Byla tam obrovská halda třpytícího se zlata. "Tyvole!"uklouzlo mi.

Mág dělal, že mě neslyší a potom řekl, že nemá cenu odpočítávat patnáct tisíc, v čemž jsem s ním plně souhlasil. Uchopil tedy velkou lopatu, ležící v rohu místnosti a nabral na ní hromadu zlata. Já otevřel truhlu a sledoval, jak zlatky sjíždějí dolů. Po chvíli jsme naplnili truhlu. "Ještě to není ono,"utrousil mág a vyběhl z místnosti. Napadlo mě si trochu přilepšit, a tak jsem nabral hrst zlata a uložil ho do měšce, kterej nosím u opasku. Stihl jsem to těsně, několik sekund na to přiběhl s další, tentokrát už menší truhlou. Teď jsme si role prohodili a já musel zlato nabírat. Netrvalo dlouho a naplnil jsem truhlu... "Tak, to je možná až moc, ale nevadí. Pojď, pomůžu ti to odnést domů,"prohodil Vatras.

"Chci to odnést na Egilovu loď,"opravil jsem ho.

"Vážně? Ty jsi překupník?"ptal se.

"A-ano,"zakoktal jsem se. Z Vatrasova výrazu jsem vyčetl pochybnost, ale nic neříkal, tak jsem to nechal plavat.

Na lodi už se připravovali k odplutí, zřejmě čekali jenom na mě. Rozloučil jsem se s Vatrasem a zamířil si to rovnou k Egilovi, kterej stál u kormidla.

"Tak kolik?"zeptal se.

"Patnáct tisíc,"odvětil jsem. Zatvářil se docela překvapeně, pak mě poplácal po rameni a začal mluvit.

"Kamaráde, si dobrej. Dám ti odměnu tisíc zlatejch a prvotřídní kajutu. V podpalubí jdi až na konec chodby a ty dveře vpravo, tak se pořádně uveleb, příští stanice je v Ardei, rybářské vesnici na pobřeží Myrtany. Byls tam?"

"Ne," odvětil jsem, o Ardei jsem vážně nikdy neslyšel.

"Je to asi deset dní cesty. Tamní vůdce je Hamlar, bývalý člen mé posádky. Nic moc, malinká vesnička, nakoupíme tam zásoby ryb a odplujeme je vyměnit do Laga za trávu z bažin. Mám v plánu vrátit se zase na Khorinnis a na Sekobově farmě..."

"Sekobově farmě?" vyhrkl jsem.

"Jasně, něco se stalo?"ptal se překvapenej Egil.

"Nic, nic..." ujišťoval jsem ho nepravdivě, "vůbec nic." Měl jsem v úmyslu se tam už nikdy nevrátit. Achjo, snad na mě mezitím zapomenou.

Loď vyplula. Svižně rozrážela vlny a město se nám stále víc a víc vzdalovalo. Vedle útesu na kraji přístavu jsem zahlédl písečnou pláž s ještěrkama. Měli jsme zrovna štěstí na příznivý vítr, a tak se po necelých třech hodinách ztratil Khorinnis z dohledu. Šel jsem spát. V mojí kajutě byla prázdná truhla na věci, stolek s židlí, postel a záchod. Na stole pěkně těžký vak se zlatem, čítající tisíc kusů, od Egila. Uložil jsem ho do truhly.

Svlékl jsem se a zalehl. Dostalo se mi tvrdé madrace, nejspíš vyztužené dřevem a pokrývky z jelení kůže...

Torlofův život (díl 4.)

Tue, 04 Aug 2009 10:12:47 +0200

Torlofův život

"Jasně,"přitakal jsem. Pak jsme společně odnesli bezvědomého Egila na postel a Lares odběhl pro pomoc k nějakýmu mágovi vody, myslim Vatrasovi, nebo jak. Po chvíli se Egil probral.

"Kde, kde je prach?"ptal se zoufale.

"Skoro všechno je fuč," řekl jsem mu bez odboček. Nejlepší léčba šoku je přece protišokem. Ale trochu jsem to přehnal, zase omdlel. Asi minutu jsem vedle něj zamyšleně seděl, potom do místnosti vkročil holohlavej stařec s bílejma fousama. Měl na sobě modré roucho a tvářil se hrozně chytře.

"Jsem Vatras, mág vody, podívám se ti na to," promluvil k Egilovi, který ho nemohl slyšet, byl stále v bezvědomí. Mág mu přejel dlaní po čele, pak do rány nalil trochu sytě žlutého lektvaru a nakonec vyndal svitek. "Oidus erlif vach urich," přečetl a skrze Egila začala prosvítat modrá zář. Nadnesl se několik centimetrů a zase spadl do pokrývek. "Ruku mu nevrátím, ale teď se nemusí bát infekce, a to je dobře. Až se probere, pozdravujte ho ode mne..." řekl a otočil se. Vyšel ze dveří a pokračoval pryč z přístavu.

"Dobrej chlápek," podotkl jsem, to kouzlo mě celkem vzalo.

"Káže tady. Každej si s nim může promluvit. Neni špatnej..." odsekl Lares, zaměstnán leštěním zkrvaveného meče. To mě dost urazilo, ale nedal jsem to najevo. Několik vteřin na to se Egil probral. Potěšilo mě, že se nezeptal, kde je prach.

"Byl tu Vatras a něco ti udělal s tou rukou, prej se nemusíš bát infekce, nebo co... a pozdravuje tě,"spustil Lares. Egil se pak podíval na mě a přívětivým tónem promluvil: "Ty, ty... beru tě ty...ty... No zkrátka jsi mi zachránil aspoň něco z toho blbýho prachu, tim´s prokázal loajalitu. Teď už jenom dojdi za Vatrasem a prodej mu zbytek prachu. Čím dráž, tim líp. Lares ti ho dá a ukáže ti cestu. Pak se vrať a já ti dám zbroj."

"Jistě," odvětil jsem. Byl jsem tak nervózní, vždyť mě přijal! Budu člen posádky! Splnilo se mi přání, teď už jenom dojdu za tim mágem. Lares mi sdělil, že minimální cena by měla bejt aspoň deset tisíc zlatých. Půjčil jsem si tedy na lodi jednu truhlu a vydal se za mágem. Stál na menším plácku a za ním se tyčily sochy. Kázal něco o tom, že rovnováha mezi bohy musí být nastolena, a já si stoupl k posluchačům.

"Zdravím tě, příteli. Co mi chceš?" ptal se mě. Nevím, kde vzal, že jsme přáteli, ale neřešil jsem to.

"Pojďme někam do soukromí, je to záležitost na deset minut..." požádal jsem ho.

"Dobrá,"svolil a otočil se k publiku. "Dnešní kázání je u konce, dobří lidé. Jděte a modlete se k Adanosovi." Posluchači se tedy rozešli do svých domů. "Co jsi chtěl tak důležitého?"zeptal se. Vyndal jsem váček s prachem, který prosvítal skrz kůži a vrhal do obličeje mága matný modrá záblesk.

"Aha, nic neříkej. Dám ti co bude v mých silách,"řekl.

"Stačilo by jedenáct tisíc zlatek..." nabídl jsem.

On se zasmál. "Ty jsi mi nějakej skromnej, pojď za mnou."

....................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

Torlofův život (díl 3.)

Tue, 04 Aug 2009 10:10:23 +0200

Torlofův život

Z přemýšlení mě vytrhlo nějaké šramocení několik metrů ode mě. Šlo z podpalubí lodi. Napadlo mě, že by tam třeba mohl někdo krást, a tak jsem došel za tím Egilem, zeptat se ho, jestli je někdo na lodi. "Jasně, Bax vyspává v lodním koši, proč?"

Já jsem neodpověděl, jenom sem ho pobídl, aby mě následoval a vyběhl jsem. Šel za nim taky Lares, se kterym se do té doby bavil. Čím blíž jsme byli skladu, tím víc hluk zesiloval. Ani nevím, jak jsem se tam vyznal. Podpalubí tvořila jedna dlouhá chodba, ze které v pravidelném uspořádání vedly dveře do jiných místností. Obě stěny lemovaly krásné obrazy, lovecké trofeje a vyvěšené zbraně se zbrojema. Už jsme nebyli ani metr od dveří do skladu, když se ozval blažený, tlumený hlas ženy. "Mám to."

"Zloděj!"vykřikl Egil a s taseným mečem se vřítil dovnitř. Následoval ho Lares a já šel jako poslední.

"Sakra, ty mi tu chyběli," utrousila a vytasila dlouhý úzký meč. Zděsil jsem se, když bleskurychle zaútočila na Egila a usekla mu jednu ruku. Ta spadla bezvládně na zem a zalila jí krví.

"Ááááárgh!" strašlivě zasténal a pěstí druhé paže zkusil zaútočit. Oslabený však nevyvinul nijakou zvláštní rychlost a žena uskočila. Lares neotálel a vyskočil vpřed. Žena byla dobrá bojovnice, ale Lares se ukázal jako lepší. Krátkým mečem jí zaútočil na hlavu. Po vykrytí útoku jí v otočce rozsekl košili a odhalil útlé, ale silné břicho. Jeho rána jí způsobila hluboký zářez, ale nedala na sobě znát ani náznak po bolesti. Sepnula z opasku kožený váček a rozběhla se směrem ke mě, stojícímu pořád u dveří a hlídajícímu únikovou cestu. Prořízla váček a vrhla mi do očí hromadu modravého prachu. To mě na okamžik oslepilo a ona vedle mě proklouzla, načež utíkala pryč. "Dožeň jí!"zařval na mě Egil. Vystartoval jsem za ní, ale byla moc rychlá. Pak se ztratila v davu.

Vrátil jsem se zpět do skladu a pomohl Laresovi s ošetřováním toho zranění. "Budeš tak muset žít do konce života," řekl soucitně Lares. Egila to moc nenaštvalo, začal řvát, skoro sem až ohluchnul.

"Vzala prach Laresi! Ta kráva Cassia ho vzala. Je...je pryč!"

"Uklidni se Egile! Vysypala ho tady na..."řekl jsem Laresovi, jak se jmenuju. "Na Torlofa...něco snad ještě zachráníme." Egil v záchvatu šílenství omdlel a já jsem ze sebe opatrně shrnul všechen ten namodralý, svítící prášek. Pak jsem nastavil Laresovi dlaň a sesypal prach do té jeho. Pak jsem se ohlédl ke dveřím. Mezi mezerama v prknech se pomalu ztrácela látka, kvůli který ztropil Egil takovou scénu. Rychle sem tam vyběhnul a poslední zbytky zachránil. Bohužel se nezachovala ani polovina. Zeptal jsem se Larese, co to má znamenat. Dal se do řeči.

"Cassia je člen zlodějské gildy. Chtěla Egilovi a jeho posádce..."

"Egil je kapitán?" přerušil jsem ho udiveně.

"Jasně, a jeden z nejbohatších obchodníků Myrtany. Cassia chtěla Egilovi ukradnout prach z magické rudy, posvěcený bohem Adanosem. Na světě ho je strašně málo a tak má nedocenitelnou hodnotu. Musel ho najít někdy během cesty z vnitrozemí Myrtany. Mágové vody by za něj dali pohádkové peníze. Předpokládám, že ho chtěl prodat už v Khorinnisu, ale nenašel si čas."

"Na tohle bych si já čas rozhodně našel,"podotkl jsem.

Hned pokračoval. "Ty jo, ale to neznáš Egila. Trpí menší nemocí. Hrozně rád se dívá na třpytivý věci... Asi chápeš..."